Publikováno

Diastáza břišních svalů

Diastasis recti

Co je to diastáza břišních svalů

Diastázou břišních svalů (diastasis recti) rozumíme rozestup přímého svalu břišního. Ten začíná na mečovitém výběžku hrudní kosti a chrupavkách pátého až sedmého žebra, a končí na stydké kosti. Jedná se o párový sval, který je po celé své délce propojen vazivovou linií zvanou Linea Alba. Při neúměrné zátěži se přímý břišní sval rozestoupí a vazivová linie se oslabí. Vzniklý rozestup se může táhnout od hrudní kosti až k pupku, případně až ke sponě stydké. Takto povolené vazivo je příčinou dalších problémů souvisejících s nesprávně fungujícím hlubokým stabilizačním systémem páteře.

Příčiny diastázy

Těhotenství

Nejčastější příčinou k vytvoření diastázy je u žen těhotenství. V době, kdy především v posledním trimestru roste břicho, se z důvodu vnitřního tlaku na břišní stěnu, diastáza vytvoří téměř vždy. V mnohých případech je funkčního charakteru a sama opět zmizí na konci šestinedělí, či po osmi týdnech po porodu. Obzvlášť pokud ji novopečená maminka nepodporuje vlivem nevhodných pohybových stereotypů a cviků. Pokud má žena po šestinedělí již zpět stejnou váhu, jako před otěhotněním, ale stále vypadá jako těhotná, bude jí s největší pravděpodobností diagnostikována diastáza.

Přehnané posilování

U mužů i žen, kteří se věnují aktivnímu a pravidelnému posilování břicha, se může diastáza objevit také. Štíhlé břicho a takzvaný pekáč buchet, neznamená, že se jim diastáza vyhne. Právě naopak. Takto aktivní sportovci často posilování břicha přehánějí, především díky značnému namáhání přímého svalu břišního. Přetížené povrchové břicho pak oslabí hlubokou vrstvu svalů, která posléze přestává pracovat. V takovém případě je možné daný rozestup u břišního svalstva sportovce nejen nahmatat, ale také vidět. Velmi časté je to především u mužů.

Nedostatečná pohybová aktivita

Ke vzniku diastázy samozřejmě může vést i nedostatečná pohybová aktivita a především obezita. V případě nadváhy se vlivem oslabeného středu těla a povolující se břišní stěny diastáza může objevit také.

Nevhodná poloha u dětí

Bohužel se v dnešní době diastáza často objevuje i u dětí a to především z důvodu nesprávné manipulace a poloh. V krajním případě můžeme dát důvod ke vzniku diastázy již u malých miminek, například častým polohováním dětí do vajíčka. Mohou to být dlouhé jízdy v autosedačce, nebo dítě položené v lehátku v poloze klubíčka po většinu dne.

Jak poznat diastázu

Vyšetření diastázy je velmi jednoduché. Lehneme si na záda s pokrčenými koleny. Důležité je kompletně uvolnit břišní stěnu a ponechat na podložce zadní stranu pánve. Do oblasti nad pupkem vložíme 2-3 prsty tak, aby konečky prstů směřovaly směrem k pánvi. Posléze lehce přizvedneme hlavu do té míry, než ucítíme lehké zapojení břišních svalů. V ten moment se naše břicho uprostřed buďto vzedme, což znamená diastázu, nebo se ve většině případů propadne a my budeme schopni do vzniklé mezery vložit prsty. Pokud se do vzniklého rozestupu vejdou více jak dva prsty, jedná se o diastázu. Někdy může být diastáza patrná pouze pár centimetrů nad pupíkem, jindy sahá nahoru až k hrudní kosti, nebo pokračuje i pod pupíkem a je hmatatelná po celé délce břicha až ke kosti stydké.

Proč nám diastáza škodí

Rozestup břišní stěny je způsoben oslabením hlubokého stabilizačního systému páteře. V momentě kdy nám střed těla nefunguje správně, nemáme ani dostatečnou oporu pro páteř a začnou nás pak logicky trápit bolesti zad. S tím souvisí i problémy s pánevním dnem, které mohou vyústit až v inkontinenci. V krajním případě dochází i k výhřezu plotének. Dále může být ovlivněna činnost bránice, dechový stereotyp narušen, což může způsobit i další přidružené problémy s hrudním košem, v oblasti lopatek a posléze třeba i krční páteří. Když je diastáza větší, mohou na rozvolněné vazivo zevnitř tlačit i vnitřní orgány, které se tak dostávají do nevhodného postavení a celý problém se ještě více zvětšuje. To pak například souvisí s refluxem a pálením žáhy.

Řešení diastázy

Přečtěte si také: Kurz Život s diastázou

Vhodná pohybová aktivita

Při diastáze je nutno zapojovat vnitřní vrstvy břišních svalů namísto těch vnějších. Posilovat tedy budeme střed těla. Začneme jemně a intenzitu budeme postupně zvyšovat. Důležité je zapojit především příčný břišní sval neboli Musculus transversus abdominis. Jeho vlákna totiž vedou prakticky od zad směrem ke středu břicha a při správném zapojení pomáhají diastázu zatáhnout zpět. Dále je vhodné zapojovat šikmé břišní svaly vnější a vnitřní. Pracovat s dechem, bránicí a pánevním dnem. Stabilizovat páteř a dodržovat správné pohybové stereotypy jako je ergonomický sed či stoj.

Čeho se vyvarovat

Hlavní zásadou je neposilovat a jakkoli nenamáhat přímý břišní sval. Předně tedy necvičit klasické cviky typu sklapovaček nebo sedů lehů. Výdrže v prknech, hluboké záklony, nebo třeba zvedání natažených dolních končetin v lehu na zádech. Pozor si budeme dávat i na to, jak se zvedáme z postele a jakým způsobem si třeba už jen leháme na podložku, na které chceme cvičit. Důležité totiž je, lehat si a zvedat se vždy přes bok, aby se minimalizovalo zatížení právě přímého břicha a povrchové vrstvy svalů. Nebudeme zvedat těžká břemena, při sedu či v lehu nepodsazovat pánev a snažit se tak udržovat neutrální postavení pánve a páteře.

Další metody

Mezi další metody patří například tejpování diastázy nebo stahovací břišní pásy, které jsou ale spíše pasivním řešením. V krajním případě, pokud je diastáza opravdu velká a nic z výše popsaného na ni nezabírá, je možné operativní řešení.
Diastázu je vždy nutné cvičit a snažit se ji řešit co nejpřirozenější cestou. Díky správné pohybové aktivitě a dodržování vhodných zásad.

Zdroj: Mother Club – Diastáza břišních svalů po porodu. Jaké má řešení a čím nás trápí?